Trampolína je jako mnoho dalších věcí pouhým nástrojem a my jako Homo sapiens máme mozek, který nám “radí”, jak ony nástroje používat. Trampolína je speciální tělocvičné a sportovní náčiní, jehož použití vyžaduje určitou (nemalou) míru svalové síly, koordinace a balančních schopností. Zároveň je pro její bezpečné použití potřeba dodržet jistá pravidla týkající se umístění a montáže, ale také třeba nosnosti a maximálního počtu osob přítomných na ní v jednom okamžiku.

Skákání na trampolíně má svá nesporná pozitiva:

• cvičí celé tělo, zapojíte svaly, které běžně nezapojujete
• je to aerobní cvičení, při kterém můžete spálit nadbytečné kalorie z letních grilovaček
• zvyšujete kostní hustotu a pevnost kostí
• podpoříte lymfatický systém k efektivnější činnosti
• užijete si legraci a zábavu, která k létu a pohybu patří

Než se však na trampolínu vy nebo vaše děti vydáte, zeptejte se sami sebe:

• V jaké jste vy nebo vaše děti kondici? A nemyslím tím nějaké speciální testy. Stačí se zamyslet nad tím, kdy naposledy jste vy nebo vaši potomci váleli sudy, lezli na strom nebo alespoň na prolézačku, skákali na jedné noze, chodili po obrubníku nebo kmeni stromu, udělali kotoul…Pokud nezvládáte základní pohybové a obratnostní aktivity na pevné zemi, zamyslete se nad tím, co bude vaše tělo dělat na balanční ploše, kterou trampolína bezesporu je.
• Jak jste na tom vy a vaše děti s váhou? Držíte si přiměřenou hmotnost nebo se rok od roku podobáte panáčku z reklamy na Michelin víc a víc? Nadváha nebo obezita s nadměrným množstvím tukové tkáně ladnosti vašich pohybů zrovna nepřidá. A jinak to nebude ani na trampolíně.
• Co ohebnost? Jste tuzí jako tužky zatímco vaše děti připomínají malé Gumídky? Ani jedno není dobrá cesta. 
• Máte nějaké pohybové omezení, úraz, nejste náhodou po nějaké složitější operaci? Co vaše děti? Nebyli jste s nimi náhodou v poslední době u fyzioterapeuta, se kterým jste řešili, že váš potomek je jak třina vlající ve větru, má vpadlé kotníky, kolena mu jdou k sobě při každé činnosti a neumí skočit jako žába ani na tvrdé podlaze? Raději se zeptejte svého lékaře nebo právě onoho fyzioterapeuta, zda je trampolína v tomto případě to “pravé ořechové”.
• Chcete na trampolíně předvádět složitější skoky a salta? Nebude lepší nechat si tyhle “frajeřinky” do některého ze specializovaných jump center pod dohled kvalifikovaného trenéra?
• Speciální otázka pro dámy: Jak je na tom vaše pánevní dno? Hrozí vám pohroma pokaždé když si kýchnete nebo popoběhnete na tramvaj? Jestli jste odpověděly ano, co se asi stane, když si poskočíte na trampolíně?

A co nám na skákání na trampolíně říkají vědecké práce?

Data hodnotící samotné skákání na trampolíně a úrazy při tom vzniklé, jsou většinou dosti pesimistická, nicméně pokud se podíváme na porovnání zranění vzniklých na trampolíně oproti jiným aktivitám, tak už to tak “černě” nevypadá. 

Meyerber, M.,et al. (2019) srovnávali úrazy vzniklé při skákání na trampolíně s urazy vzniklými při jiných aktivitách. Zjistili, že míra výskytu zlomenin byla v obou skupinách podobná. Ve skupině skokanů převažovala nutnost operačního řešení zlomeniny, ale bez prokázané statistické významnosti. K podobným závěrům došli již v roce 2003 Bhangal et al., podle kterých představovaly úrazy na trampolíně 11,1 % úrazů, což je stejně jako u fotbalových úrazů a lehce vyšší než úrazy vzniklé při jízdě na kole, bruslení, jízdě na koni a lezení. Na čem se většina prací shodne je, že riziko závažných úrazů vzrůstá s počtem lidí na trampolíně a že přítomnost rodiče nebo jiné dospělé osoby je protektivním faktorem (prostě ty děcka méně blbnou 😉).

Takže jak to tedy s těmi trampolínami vidíme?

Prostě použijte mozek!

Pokud jste vy nebo vaše děti nepohybliví, obezní a hypermobilní, je vás na trampolíně několik různých věkových, váhových a kondičních kategorií a rozhodnete se předvádět kousky, které jste viděli na TikToku nebo v cirkuse, je pravděpodobnost úrazu logicky mnohonásobně větší. 

Nemůže za to ale ta trampolína. Protože jak se říká, příroda nám dala mozek, ale jen některým návod na jeho použití.

Literatura: https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/31281041/

Pokud jste odborník, nechcete usnout na vavřínech, ale vzdělávat se, přijďte na naše kurzy. 

Akupunkturní masážní podložka je obvykle textilní podložka, v některých variantách vyplněná molitanem nebo jiným materiálem, s mnoha malými plastovými hroty na povrchu. Právě tyto poměrně ostré hroty intenzivně stimulují a masírují části těla, které na podložku přiložíme.

Akupresurní technika masáže vychází z tradiční čínské medicíny, kdy se její účinek vysvětluje obnovením energetického toku v drahách – meridiánech. Z hlediska fyziologie západní medicíny je možné účinek akupunkturní podložky popsat jako intenzivní tlak hrotů bez poškození kůže. Dochází tak k lokálnímu podráždění receptorů a k rozšíření povrchových cév a následně intenzivnímu prokrvení kůže se všemi pozitivními následky, jakou jsou například pocit tepla a prohřátí v místě aplikace, zvýšení metabolismu v kůži a podkoží příslušných míst a zlepšení mikrocirkulace a toku lymfy.

K čemu ji lze použít

Akupresurní podložka má široké využití ve sportu, wellness, ale i ve fyzioterapii. Nejčastěji se doporučuje používat pro odbourání napětí, stresu a proti únavě, při bolestech zad a kloubů nebo při bolestech a pocitu těžkých nohou. Prokrvení pokožky ovlivňuje pozitivně také elasticitu kůže. Někteří výrobci uvádí její pozitivní efekt na kvalitu spánku. Akupresurní podložku řadíme spíše k pasivním regeneračně relaxačním procedurám, které ale také mají své místo v celkové péči o naše zdraví. Výhodou je možnost jejího použití v domácí péči.

Pro nabuzení a silnou stimulaci například chodidel se doporučuje spíše kratší použití, například hned po ránu se můžete na podložku postavit, přešlapovat na ní a probudit tak nejen svá chodidla.

Pro úlevu od bolesti, zklidnění a relaxaci se doporučuje spíše delší pobyt na podložce. Je však třeba si na zpočátku intenzivní vjem postupně zvykat. Pobyt na podložce by měl být delší než 2 minuty, určitě však zezačátku volte nějaké lehké oblečení, například tílko nebo tenké tričko. Dobu postupně prodlužujte, možná se stane, že i na krátko usnete.

Je dobré mít na paměti, že relax na podložce sice může být příjemný a v některých případech i potřebný, nenahradí nám však pravidelný pohyb a pokud se nám bolesti pohybového aparátu vracejí nebo se jich nemůžeme zbavit, je vždy třeba pátrat po jejich příčině a pracovat cíleně na jejím odstranění.

Kdo by neměl akupresurní podložku používat?

Určitě nepoužívejte akupresurní masážní podložku, pokud máte jakýmkoliv způsobem narušen kožní kryt na části těla, kterou chcete stimulovat. Pozor také na mateřská znaménka, bradavice nebo jiné kožní výrůstky. Nedoporučuje se používat tyto podložky při horečce a zchvácenosti, při problémech s citlivostí, zejména u diabetiků. Při závažné formě jakéhokoliv onemocnění, v těhotenství, při epilepsii, srdečním, cévním a onkologickém onemocnění a vždy, když si nejste jistí, se poraďte o vhodnosti použití podložky se svým ošetřujícím lékařem. Používání podložky není možno považovat za náhradu pravidelné lékařské péče a vždy by se k ní mělo přistupovat po pečlivém zvážení všech předpokládaných benefitů a případných negativ.

Proč Pranamat Eco?

Na našem i zahraničním trhu najdete mnoho variant akupresurních podložek. Liší se nejen vzhledem a uživatelským komfortem, ale také kvalitou zpracování, garancí nezávadnosti použitých materiálů a třeba délkou záruky.

V naší praxi i v osobním životě jsme se rozhodli pro Pranamat Eco, která je celá vyrobena ze zdravotně nezávadných materiálů. Vnější obal je ze lnu, vnitřní část zabalená do bavlněného obaluje vyplněná vrstvou kokosu o tloušťce cca 1,5 cm. Kokosová vlákna poskytují podložce komfortní pevnost, nedochází k její deformaci nebo přesunu hrotů. Celá podložka neobsahuje plastové výplně a je nezávadná pro styk s pokožkou.  V setu s podložkou můžete nalézt ještě polštářek, pro různé zvláštní příležitosti vydává výrobce různé edice inspirované tvary zvířat, srdce nebo měsíčku na použití v oblasti hlavy a krku. Tyto bývají vyplněny pohankovými slupkami. Na povrchu podložky najdeme více než 10 000 jehliček uspořádaných do tvaru lotosových květů. Stejné jehličky jsou i na dalších dílech Pranamat Eco. Jde o speciální plast tzv. HIPS, speciální hypoalergenní netoxický plast. Celá výroba podložky probíhá v Evropě za garantovaných etických podmínek pro zaměstnance, čímž si například u některých asijských zemí, odkud pochází většinou levnější varianty podložek, nemůžeme být vždy úplně jistí.

Všechny tyto skutečnosti se samozřejmě odráží v ceně, která je oproti jiným vyšší, ale 5letá záruka, kterou výrobce na podložku Pranamat Eco poskytuje naznačuje jistotu kvalitou výrobku. Je tedy na nás, jak se rozhodneme.