Téma ploché nohy u dětí je neustále velmi aktuálním a diskutovaným tématem jak mezi laickou, tak odbornou veřejností. Jako dětští fyzioterapeuti se zaměřením na nohy se v praxi často setkáváme s mnoha mýty a zastaralými informacemi, které nereflektují moderní funkční pojetí fyzioterapie.
Abychom uvedli některé informace na pravou míru, vytvořili jsme tuto minisérii článků na téma Jak na plochou nohu.
Pokud vás zajímá, jak se noha vyvíjí, jak funguje, jak poznáte, že má vaše dítě plochou nohu, co s valgózními kotníky, jestli je třeba cvičit a případně co, jaké boty zvolit, zda může vaše dítě nosit barefoot a mnoho dalšího, tak si udělejte pár minut času a začtěte se.
Dnes na téma:
Jak se noha vyvíjí aneb počkáme, uvidíme…nebo ne?
Náš dnešní článek je věnován vývoji našich nohou. Unikátní tvar lidské nohy a rozmanitost jejich funkcí jsou výsledkem změn v průběhu evoluce. I po narození dochází u dítěte ke změnám, které nohu formují a připravují na stoj, chůzi a další náročnější aktivity. V období, kdy děti začínají více chodit, běhat a skákat, si rodiče začnou nohou svých dětí více všímat a řeší, zda je vše v pořádku. Většina ortopedů má bohužel stále vyčkávací přístup a odkazují rodiče na pozdější období s tím, že se noha stále vyvíjí a roste. Je však tento přístup vhodný?
Co se dozvíte v následujícím článku?
- Jak se noha vyvíjela v průběhu evoluce?
- Jak se noha vyvíjí před a po narození dítěte?
- Do kolika let se noha vyvíjí?
- Je dobré čekat do tří let, až se noha vyvine?
- Kdy je třeba vyhledat fyzioterapeuta?
Evoluce
Nohy člověka jako živočišného druhu mají základ u živočichů, kteří se před několika sty miliony let přesunuli z vody na souš a byli nuceni své dosavadní končetiny tomuto životu přizpůsobit. Už u primitivních savců můžeme pozorovat nohu s podobnými kostmi a klouby, jaké máme dnes. První zmínka o noze podobné té dnešní, se datuje do období před 2 miliony let. Napřímením těla, postavením se na dvě končetiny a s rozvojem chůze se zkrátily prsty, palec se přiblížil k ostatním, zmohutněla pata a především se na noze vyvinul unikátní systém kleneb specifických pro člověka. Schopnost chůze na dlouhé vzdálenosti a běhu za lovenými zvířaty byla pro naše předky klíčová a jejich nohy musely být pevné a pružné, zároveň rychlé, silné a vytrvalé.
Těhotenství
V průběhu těhotenství dochází k vytváření všech orgánů, končetin a jejich části, tedy i našich nohou. Již velmi brzy se tvoří základy pro kosti. Také klouby se začínají formovat v prvním trimestru a definitivního tvaru nabývají v druhé polovině těhotenství. Noha postupně mění své postavení vůči bérci a po třetím měsíci nitroděložního vývoje je položen základ budoucí kleneb. Již před narozením je tedy rozhodnuto, jaký tvar budou mít naše nohy, protože tvar kostí je do jisté míry dědičný.
Naprostá většina dětí se rodí se zcela zdravýma nohama, jen 2 – 3 % mají tzv. vývojovou vadu – nějakou vrozenou deformitu nohy. Tyto vady jsou různě závažné a od toho se také odvíjí možnosti jejich řešení. Lehčí vady se dají napravit protahovaním, masírováním a uvolňováním měkkých tkání a nebo tejpováním, závažnější vady je třeba sádrovat a nebo operovat. V těchto případech je fyzioterapie vždy nezbytná.
Po narození
Po narození se noha začíná připravovat na své funkce – mobilitu, stabilitu a vnímání – které se budou v následujícím období uplatňovat zejména při stoji a chůzi. Jak se začíná dítě pohybovat, mění se a zdokonalují jeho pohybové vzory trupu i končetin. Tyto svalové souhry jsou na sobě závislé a spolu provázané. Jak se nastaví a pohybuje se trup, tak se nastaví a bude se pohybovat končetina, tedy i noha. Zkušený terapeut by měl vědět, jak mají vypadat pohyby nohy v souvislosti s pohyby celé dolní končetiny a trupu a měl by být schopen zhodnotit, zda je vše v pořádku.
Na co by si tedy měli rodiče dát pozor?
Pohyb prstů – už od narození by dítě mělo prsty na nohách pohybovat. Pokud jimi nehýbe nebo je drží stále pokrčené, jakoby v křeči a nedokáže je uvolnit, je lépe vyhledat fyzioterapeuta.
Citlivost -pokud je takřka nemožné vašemu dítěti ostříhat nehty na nohou, dítě si nenechá od rodičů na nožky sáhnout, při stoji a chůzi nadměrně krčí prsty a odmítá se vyzout a být kdekoliv bosky, je možné, že má přecitlivělou (hypersenzitivní) plosku. Tento stav může měnit pohybové vzory a třeba i chůzi, proto je lepší v tomto případě vyhledat fyzioterapeuta.
Zvedání nožek nad podložku – jakmile začne dítě zvedat obě dolní končetiny nad podložku, nožky (část končetiny od kotníku dolů) by se měly tohoto pohybu aktivně účastnit. Čím je dítě starší, tím výše je schopno nožky zvednout. Spojuje si jejich vnitřní hrany a celé plosky a poté je schopno strkat si až palečky do úst a cucat si je. Toto období je důležité nejen pro rozvoj pohybu kyčle, ale také pro sensorickou funkci nohy. Jak si dítě na nohy sahá a vkládá si je do úst, buduje si představu o jejich pozici, tvaru a velikosti. Říkáme tomu, že si buduje tělesné schéma.
Kopání nožkama – dítě by mělo kopat nožkama střídavě a bez propínání špiček. Pokud je pohyb trhaný a dítě například při kopnutí propíná špičky a kříží dolní končetiny, je lépe poradit se s odborníkem.
Přetáčení a šikmý sed (sed bokem) – v těchto situacích bychom měli vidět, že se spodní nožka nastavuje do tvaru misky. Důležité je také, aby dítě tyto pohyby provádělo na obě strany. Jakmile je na těle nějaká asymetrie, je velká šance, že si ji dítě s sebou ponese i do dalších pohybových vzorů, například stoje a chůze.
Lezení – při zvládnutém lezení by noha měla být uvolněná a v ose bérce, dítě by nemělo vytáčet špičky nohou ven.
W sed – sed mezi patama se špičkami nohou vytočenýma ven, takže připomíná tvarem písmeno W. Tento sed není vhodný nejen pro stav kyčlí, ale také pro stav nohou. Dítě v něm nemůže nohama ani zbytkem těla kvalitně aktivně pracovat a noha má kontakt s podložkou pouze vnitřní hranou plosky. Tyto děti pak ve stoji obvykle vytáčí špičky ven a nejsou schopny aktivně přenést váhu z jedné končetiny na druhou a noha se dostává mimo osu celé dolní končetiny.
Postavování u opory – dítě by mělo střídat dolní končetiny a nakračovat na celou plosku. Nemělo by se zvedat pouze za pomoci horních končetin a přes propnuté špičky.
Obcházení nábytku – při přenosu váhy na stojnou končetinu by dítě mělo aktivně zatížit zevní hranu nohy a druhou ukročit. Rodič by měl pozorovat, že je dítě schopno tuto aktivitu provádět na obě strany stejně.
Chůze – vývoj chůze a na co si dát pozor je velmi obšírné téma, bude proto popsáno samostatně v jednom z následujících článků.
Chůze a co dál?
Všechny tyto aktivity připravují nohy na jejich celoživotní práci a na jejich dobré fungování. Je velmi důležité poskytnout dětem už v raných stádiích dostatek volnosti pro pohyb nohy, neomezovat je těsnými dupačkami, ponožkami, punčocháči a už vůbec ne botama. Nejen, že tím můžeme zabrzdit rozvoj pohybu, ale také obíráme nohy o mnoho vjemů z okolního prostředí a dítě si tak vytváří špatnou představu o svých nohách. Není pak divu, že jsou některé nožky málo nebo naopak příliš citlivé.
Noha dítěte se samozřejmě vyvíjí i po dosažení samostatné chůze a to jak z hlediska struktury, tak z hlediska funkce. Kosti nohy rostou a mění se z chrupavčitých na pevné, kostěné – osifikují. Tento proces neprobíhá u všech kostí a jejich částí stejně, děje se tak postupně a definitivní tvar a pevnost mají všechny kosti nohy až v období adolescence.
Stejně jako se vyvíjí noha samotná, roste a vyvíjí se celá dolní končetina a její osa. Je normální, že v počátcích stoje a chůze mají děti nohy lehce do O. S postupujícím růstem a změnami na horním konci stehenní kosti se osa dolní končetiny mění, takže kolem třetího roku života můžeme pozorovat ve stoji lehké vbočení kolínek do X a mírné vbočení pat. Mezi třetím a šestým rokem života se osa končetiny srovnává a srovnat by se měla i pozice pat.
Od narození přibližně do dvou až tří let (někdo i později) mají děti na vnitřní straně nohy tzv. tukový polštář, jejich nožky jsou baculaté a otisk je plošší. Tento tukový polštář slouží jako tlumení pro prvopočátky chůze a postupně mizí.
Stejně tak se mění u dětí tuhost vaziva. Všechny tyto strukturální změny jsou fyziologické a u většiny dětí proběhnou bez problémů. Pokud se tedy zaměříme pouze na hodnocení struktury, není se čemu divit, že ortopedi volí spíše vyčkávací přístup a rodiče odkazují s řešením až na pozdější období, až se noha vyvine.
Funkce formuje orgán
V minulém článku jsme si vysvětlili, že oproti tomu fyzioterapeut hodnotí spíše funkci nohy, tedy to, jak se noha chová, jak reaguje.
Fyzioterapeuté navíc ví, že dobrá aktivita svalů dává základ pro dobrý růst kostí. Říkáme tomu, že funkce formuje orgán.
Kost roste a sílí tahem svalů a správně dávkovaným tlakem. Špatným tahem svalů a špatným tlakem bude i špatně růst kost. Aktivitu svalů a fungování nohy můžeme zhodnotit už ve velmi raném věku, není proto důvod čekat až do tří let nebo později. Pokud dítě používá nekvalitní svalové souhry, nejen že si je přenese do dalšího období, ale také si bude špatně formovat kosti. Pokud budou nekvalitně zformované kosti, nemůže dobře fungovat sval. Jestliže nefunguje dobře jeden sval, nefunguje dobře celá svalová smyčka – vzájemné propojení svalů. Není tedy divu, že při špatném postavení a aktivitě nohou můžeme v dospělosti třeba trpět bolestmi kolen, kyčlí, zad a nebo i migrénami.
Na vzniku těchto obtíží se samozřejmě podílí mnoho dalších faktorů a tvrdit, že za bolesti pohybového aparátu mohou pouze naše nohy je velmi zjednodušené, ale je třeba vědět, že naše nohy v tomto případě hrají velkou roli a čím dříve jejich stav začneme řešit, tím lépe.
U malých dětí stačí mnohdy jen malá úprava handlingu, tejpování nebo aktivity formou hry. U starších, kde už jsou změny fixované a noha už vyvinutá, je třeba zvolit cílené cvičení. Vhodně zvolenou aktivitou a dobrou obuví můžeme dosáhnout změn dokonce i v dospělém věku. Je jasné, že v toto případě už nezměníme tvar kostí. Vždy ale můžeme změnit aktivitu svalů a minimálně zabránit zhoršování stavu a třeba ulevit od bolestí.
Co jsme se dozvěděli v dnešním článku?
- Lidská noha se v průběhu evoluce vyvinula v důmyslný a dobře fungující orgán.
- Struktury a tvar nohy se připravuje již v těhotenství.
- Noha se na své funkce připravuje mnohem dříve, než se dítě postaví a začne chodit.
- Struktura a tvar kostí nohy se vyvíjí až do adolescence.
- Funkce nohy ovlivňují stav jejich struktur a stav celého pohybového aparátu.
- Hodnotit funkci nohy ve třech letech může být pozdě, jde to mnohem dříve.
- Nikdy není pozdě na změnu.
V příštím článku se dozvíte, co to vlastně je plochá noha, jak poznáte, že má vaše dítě plochou nohu a co se s tím dá dělat.
Jste rodič a chcete zkonzultovat stav nohou vašeho dítěte? Zavolejte nám nebo napište na www.fyziobeskyd.cz
Jste odborník a chcete si rozšířit vědomosti? Přihlaste se na náš kurz Dětská noha z pohledu fyzioterapeuta www.detskanoha.cz
Chtěli byste uspořádat přednášku na téma nohy nebo zdravé obouvání ve vašem rodinném centru nebo firmě? Obraťte se na nás www.fyziobeskyd.cz.
