Proč nehodnotit nohy podle fotek

4.5.2020 MGR. VERONIKA KRISTKOVÁ

Protože dělat diagnostiku nohou z fotek je jako prorokovat z křišťálové koule a to je spíše v kompetenci věštkyně Jolandy.

Čas od času se ve skupinkách na sociálních sítích objeví fotka nohou (přesněji dolních končetin) dítěte, nejlépe od půlky lýtek dolů. Pod fotkou pak dotaz maminky, zda je vše v pořádku a nebo zda již má řešit a jak. Následuje většinou záplava více či méně odborných odpovědí a doporučení, z nichž smysl má dle mého názoru jediné.

Pokud chcete vědět, zda jsou nohy vašeho dítěte v pořádku, zajděte za dětským fyzioterapeutem, který se zabývá nohama a ví něco o zdravém obouvání a řešte to s ním.

Proč? Důvody jsem shrnula v následujícím článku.

Jednak jde o technické záležitosti týkající se fotky samotné.

  • Fotografie je od dob svého objevení v 19.století pouze a jen aktuálním zachycením jednoho jediného okamžiku. Nevíme přesně, co mu předcházelo a co následovalo a proč zrovna focený objekt vypadá, jak vypadá. Určitě i vy sami máte v albu fotky, na kterých vypadáte prapodivně a směšně proto, že jste zrovna mrkli, měli otevřenou pusu, protože jste něco říkali nebo se prostě nějak divně tváříte, protože jste k tomu divoce gestikulovali. Věřte tomu, že s focením jakékoliv jiné části těla, tedy i nohou, je to stejné.

 

  • Nevíte, jaký povel dostalo dítě na fotografii před focením. Tady bych chtěla říct, že není legračnější povel při vyšetřování dítěte než “Stůj rovně.”. (Jo, málem bych zapomněla, ještě “Normálně se projdi.”, ten je taky vtipný.). Je na samostatnou sáhodlouhou diskuzi, co to vlastně je stát rovně. Každopádně dítě si tento povel vždy zpracuje po svém a my s největší pravděpodobností dosáhneme všeho jiného, jen ne přirozeného postoje a držení těla.

 

  • Nohy jsou jen část těla. Znáte ty fotky, kde někomu chybí hlava, nohy nebo jiná část těla? Určitě ano. A přijdou vám divné? Určitě ano. Prostě ta část těla tam chybí, a proto je obraz i celkový dojem neúplný. Stejně je to s focením nohou. Je neoddiskutovatelný fakt, že nastavení jednotlivých částí těla a postavení v nich se navzájem ovlivňují. Takže hodnotit pouze nohy (noha pro fyzioterapeuta = od kotníku směrem dolů), když nevíme, jak vypadá zbytek těla, je nesmysl. Například stačí, aby se dítě při focení natáhlo jen lehce do strany za oblíbenou hračkou a na nohách vidíte asymetrii jak vyšitou, nicméně pro danou situaci zcela normální.

 

  • Záleží na úhlu pohledu, spíše tedy na postavení fotografa vůči fotografovanému subjektu. Asi i vy víte, kterou stranou a jak se nastavit, aby vám to při focení slušelo. No a s focením nohou je to stejné. Z mých zkušeností také záleží na tom, z jaké výšky nohy fotíte. Stačí se v pozici fotografa jen lehce pohnout a najednou je obraz úplně jiný a to, co vypadalo jako normální, může být úplně jinak a naopak. Pro účely fotodokumentace ve fyzioterapii má smysl nohy fotit pouze z přímého pohledu, od země, s fotoaparátem nebo mobilem pevně postaveným nebo opřeným. Jen tak dostaneme alespoň trochu reálný obraz. Vše ostatní je zkreslená iluze.

 

Dalšími důvody, pro které není možno z fotografie diagnostikovat, natož zodpovědně poradit, zda a jak řešit, jsou důvody odborné.

  • Stoj, který většina tazatelek vyfotí, je statická záležitost. I při něm samozřejmě nohy trochu pracují, ale dle mých zkušeností úplně stačí, aby mělo dítě lehce snížené svalové napětí a stoj je u něj velmi pasivní, protože se tzv. vyvěšuje do vazivově kloubního aparátu. Naše tělo a naše nohy jsou stvořeny k pohybu, k dynamice. A toto je třeba hodnotit především. Takže když chci jako fyzioterapeut zhodnotit nohy dítěte, zajímá mě, jak se nohy chovají při všech aktivitách, které dítě v průběhu dne provádí. A že jich je – chůze, pobíhání, běh, dřep, lezení po 4, vstávání, skákání a mnohé další. U velmi malých dětí, které chodí teprve krátce, mě třeba zajímá, jak se noha chová i při aktivitách, které s ní zdánlivě nesouvisí, například při přetáčení ze zad na břicho.  A ruku na srdce, kolik toho vaše děti, obzvláště ty mladší, přes den nastojí? Asi moc ne, že?

 

  • Jak už bylo dříve řečeno, nohy a ostatní části těla se navzájem ovlivňují. Proto by měl fyzioterapeut dítě vyšetřit doslova od hlavy až k patě. Pozorováním a za použití specifických testů by měl zjistit, jak jsou na tom nejen nohy samotné, ale také záda, břicho, pánev, lopatky a svaly kolem nich. Pro doplnění diagnostiky by měl také použít podoskop – přístroj, který nám ukáže, jak vypadá noha dítěte zespoda.

 

  • Součástí komplexního hodnocení nohou je také vyšetření jejich citlivosti a vnímání. Mají nohy dítěte normální citlivost? Nebo jsou příliš (hyper-) nebo naopak málo citlivé (hyposensitivní)? Dovede dítě vnímat po čem chodí, na co šlape a adekvátně reagovat? I změněná citlivost a vnímání z nohou může být příčinou zvláštního stylu chůze, vtáčení špiček, krčení prstů nebo chůze po špičkách. Dále bychom měli vědět, jaké má dítě všeobecně svalové napětí, v jakém stavu je jeho vazivový aparát a zda nemá například zvýšenou kloubní pohyblivost (hypermobilitu). Vše uvedené se vyšetřuje hmatem. Zkušený fyzioterapeut sice dokáže mnohé odhalit i pouhým sledováním, ale mnohdy se bez vyšetření pohmatem (palpací) neobejdeme. Vždy říkám, že fyzioterapie je prostě kontaktní sport.

 

  • A (ne)posledním důvodem, proč je vždy lépe navštívít fyzioterapeuta, je existence tzv. red flags – červené praporky – jakékoliv varovné signály, které poukazují na možné nebezpečí. Vadami (často bolestí) v oblasti nohou a poruchami chůze se totiž mohou projevovat některá ortopedická nebo neurologická onemocnění, mnohem závažnější než valgózní kotníky. Není jich mnoho a fyzioterapeut se s nimi nesetká příliš často, ale jsou tady a je dobré o nich vědět a hlavně vědět, kdy poslat dítě za jiným specialistou – lékařem.

Podtrženo a sečteno, fotky nohou vašich dětí by měly zůstat maximálně tak v rodinném albu a pro skutečné zhodnocení funkčního stavu nohou a případnou radu, co s dítětem dělat, je vždy lepší vyhledat odborníka.

P.S. Pro ilustraci přikládám pár fotek nohou mého syna, který je má zcela v pořádku :-)

 

, , , , ,

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *